Měla jsem růžové brýle
(Autentický příběh psaný klientkou aneb příběh o sobectví a sebehodnotě)
Bylo mi 29 let, když jsem se vrátila ze studia ze zahraničí a asi rok jsem byla sama, chtěla jsem přítele, ale nijak intenzivně jsem ho nehledala.
Posledni informace mate zrejme po vasem spolecnem koucingu s mým pritelem. Petr mi oznamil, ze na dovolenou do Toskanska se mnou nepojede...
Posledni informace mate zrejme po vasem spolecnem koucingu s mým pritelem.
Petr mi oznamil, ze na dovolenou do Toskanska se mnou nepojede.
Ja jsem to akceptovala. Zaroven to byl pro me signal, cemu dava prioritu.
Pro Vase pochopeni:
Od zacatku jsem se nechtela zamotat do toho trojuhelniku.
Na ma slova: "Co si chces zacinat, si preci zenaty..?!"
Petr presvedcoval: "Manzelka se se mnou chce rozejit..."
Tehdy jsem to chapala: "Rozvadim se".
Dnes uz vim, ze to znamenalo: "Manzelka se se mnou chce sice rozejit, ale ja udelam vsechno pro to, aby k tomu za zadnou cenu nedoslo..!"
(Slovy P. Landovskeho: "I keby som mal rypakom ryt v zemi ako cervena mys.." ;-)
P.L. by nebol daleko od pravdy..;-)
Dnes viem, ze Petr je patologicky zavisly na nefunkcnom vztahu. Chorobne se boji opusteni.
Krome toho nechce ztratit to, co vybudoval.. Dum, zahradku, auta...
Podle me se jen upina k iluzi, ze ma nejake jistoty tam, kde zadne nejsou..
Pro me byl pro me jediny logicky krok pote, co zrusil spolecnou dovolenou - jediny skutecny plan, ktery jsme spolu meli - rozchod.
Rozloucila jsem se a prestala s nim komunikovat.
Petr zacal pochybovat, ze udelal spravne.. Zacal litovat. A znovu chtel vse vratit..
Nakonec sme se vratili do stavu pred koucingem a pokracovali v planovani dovolene..
Do toho nas oslovila kamaradka a nabidla mi, ze můžeme jet s ni a dalsimi lidmi do Toskanska. Pronajali si celou usedlost, jak to delaji uz 10 let.
Vyslechli jsme si s Petrem jeji nabidku a zacali zvazovat..
Me se to libilo, on mel milion pripominek..
V podstate by se mu hure pred manzelkou zakryvalo, ze to neni sluzebni cesta..
(Takto to nerekl, ale bylo to zrejme).
Ta jeho tezkopadnost udelat jakekoliv rozhodnuti me zacala obtezovat..
Stale vic jsem zacala P. vnimat jako zatez..
Rekla jsem mu, ze pokud on do Toskanska nechce, at nejede, pojedu s kamaradkou a dalšími lidmi.
Me rozhodnuti jet na dovolenou bez nej uz byla hodne velka trhlina v nasem vztahu. Skoro definitivni.
Ve finale se k nam chtel take pridat..
Ale..zase mel ruzne podminky.
Uz jsem je nechtela akceptovat a odjela bez nej.
Byla to nejlepsi dovolena..!!!!!
S P uz spolu nejsme.
Casto se mi ozyva a zve me na ruzne akce.
Vetsinou odmitam.
Zustali jsme takovi vzdaleni pratele.
On zrejme hleda pomoc ve vire v Boha.
Ja ziji svuj zivot.
Poucila jsem se:
Ikdyz jsem si myslela ze do teto reky NIKDY nevstoupim, presto jsem si zacala se zenatym muzem..
Uz bych to neudelala.. Je to slepa ulice.
Pokud to dopadne jinak, je to spis vyjimka.
Tot k memu pribehu.
Pokud jse to decetla az sem, Charlotte, doufam, ze v tom najdete i Vy zrnko nejakeho poznani nebo pouceni pro sebe, koucing.
Alespon dalsi pripad do statistiky.;-)
Nedelam si iluze, ze nas pribeh byl jakkoliv vyjimecny.
Zrejme jste podobnych slysela kvanta..
Dekuji Vam za Vasi pomoc a podporu.
Zrejme jste byla katalyzatorem, ktery ty zle procesy v nasem vztahu urychlil.
Jsem Vam za to vdecna.
I za pouceni, ktere jsem ziskala.
At se Vam dari.
S pozdravem
Dana
(Autentický příběh psaný klientkou aneb příběh o sobectví a sebehodnotě)
Bylo mi 29 let, když jsem se vrátila ze studia ze zahraničí a asi rok jsem byla sama, chtěla jsem přítele, ale nijak intenzivně jsem ho nehledala.
Sexualita mezi lidmi je základní esencí života i vztahu jako takového. Kvůli uspokojení našich potřeb jsme ochotni riskovat a bojovat. Dává nám ale i prostor stát se empatičtějšími a citlivějšími. Energie proudící mezi partnery může být harmonizující, povznášející, ale i ničivá. Co dělat, když je intimní život páru narušen nebo nikdy nefungoval tak, aby byli oba spokojeni?
Většina z nás touží po klidu a bezpečí, kdy s partnerem vytvoříme domov, bezpečné místo, kam se budeme rádi vracet a společně vychovávat děti. Chceme ale i jiné, niterní naplnění našich potřeb-prožívat radost ze vzájemné blízkosti. Chceme partnerovi rozumět a věřit. Toužíme po vnitřním naplnění a společném sdílení. Realita je taková, že mnoho lidí cítí ve vztahu nepochopeni a přestože partnera mají, cítí se osamoceni.