Milá Kateřino,
vím, co tím myslíte, také jsem se nechala inspirovat knihami, přednáškami a kurzy v cestě za osobním štěstí. Cesta k osobní spokojenosti není tak jednoduchá, jak leckde slyšíte nebo čtete. Někdy to pomůže na chvíli, kdy lidé ochází s inspirací či motivací, jak dál. Většinou se časem vše vrací je starým kolejím... "Pořádek ve vztazích" a selekce lidí kolem sebe začíná u nás samotných. Teprve v momentu, kdy mám jasno, kdo jsem, co chci a kam jdu, se mohu odrazit od startovní čáry. První metou je vztah k sobě, vlastní sebehodnota, sebevědomí a s tím spojené nefunční vztahové vzorce s ostatními lidmi. S nimi souvisí vztahy k primárním autoritám - což jsou rodiče a lidé, kteří na nás měli vliv v útlém dětství a během dospívání. Dále vztahy se sourozenci a první osobní vztahy, které jsme navázali. Je potřeba postupně pomyslně olupovat slupku cibule až k momentu, kdy si uvědomím a pocítím destruktivní emoce spojené s pocity nedůvěry, křivdy, odmítnutí, úzkosti, bezmoci atd.. Ty je pak potřeba terapeuticky zpracovat - a sice empaticky řízeným rozhovorem a prací s vnitřním emočním stavem. Jakmile změníme své nastavení a své podvědomí, které nás ovlivňuje, ať tomu věříme nebo ne, začnou se dít reálné změny ve stávajících vztazích. Ti, kteří nás táhnou dolů, nějakým přirozeným způsobem odejdou z našeho života, s největší pravděpodobností tomu sama dáte silný impuls. Budete-li aktivně vyhledávat zdroje spokojenosti a lidi, kteří s Vámi budou na jedné vlně, postupně dostane Váš život jiný směr, už nebudete stát na místě.
Charlotte Benátská