Měla jsem růžové brýle
(Autentický příběh psaný klientkou aneb příběh o sobectví a sebehodnotě)
Bylo mi 29 let, když jsem se vrátila ze studia ze zahraničí a asi rok jsem byla sama, chtěla jsem přítele, ale nijak intenzivně jsem ho nehledala.
Dlouhodobý vztah je školou života. Někdo zjistí, že si vybral špatnou školu, někdo zatouží studovat jinou a ti vytrvalejší se dostanou až na vysokou školu. Titulu a hodnocení „obstál s vyznamenáním“ však dosáhne málokdo.
Dlouhodobý vztah je školou života. Někdo zjistí, že si vybral špatnou školu, někdo zatouží studovat jinou a ti vytrvalejší se dostanou až na vysokou školu. Titulu a hodnocení „obstál s vyznamenáním“ však dosáhne málokdo.
Ve vztazích spolu dva lidé osobnostně rostou a vzájemně se ovlivňují. Je přirozené, že dělají chyby, protože chybami se člověk učí. V pořádku ale není, když své chyby opakují, protože je nevidí nebo vidět nechtějí. Nastává problém v komunikaci, dochází k nepochopení, vzájemnému obviňování a citovému ochlazení. Jen vyzrálí partneři dokáží krize ve vztazích ustát a poučit se z nich. Chyba je ale až na výjimky na obou stranách a nejtěžší je tento fakt přijmout. Další náročnou zkouškou je shoda partnerů ohledně řešení situace. Nejsou schopni ani ochotni něco změnit a udělat maximum pro záchranu vztahu.
Proč se muž rozhodl ukončit vztah
Proč se žena rozhodla ukončit vztah
Ale je tu přece malé dítě
Ano, je. Krásné a zdravé dítě, které se narodilo z lásky. Když se ale láska mezi rodiči vytratí, jsem si jistá, že pro něj bude lepší, když uvidí maminku, která je šťastná s někým, kdo není jeho táta, než když pocítí odcizenost a chlad mezi nebližšími. Emoce a city před dětmi nezapřeme, mají lepší radary, než si myslíme. Možná bude nějakou dobu žárlit a bude smutné. Pro jeho budoucnost je ale důležité, aby vidělo, slyšelo a vnímalo, že je možné prožívat láskyplný vztah na bázi důvěry a respektu. Stejně tak, když uvidí spokojeného tátu, který má vedle sebe ženu, která mu vyhovuje.
Jestli se rozhodli správně, ukáže čas
Misky vah se naklonily jedním směrem. Hodnotit a vracet je do rovnováhy už nemá smysl. Smysl má jen vlastní přesvědčení, že chci v životě změnu a získám jistotu, že je pro mě dobrá. Pak musím jít dál, jakkoli je to pro mě bolestivé. Ukážu ale sobě a svým dětem, že existují niterné potřeby, za kterými stojí za to jít, protože jsou pro nás důležité a bez nich bychom žít nechtěli.
Jednou z těchto potřeb je partnerská láska.
Pokud ji naplním, pak bylo toto rozhodnutí pro mě i mé dítě tím správným rozhodnutím.
(Autentický příběh psaný klientkou aneb příběh o sobectví a sebehodnotě)
Bylo mi 29 let, když jsem se vrátila ze studia ze zahraničí a asi rok jsem byla sama, chtěla jsem přítele, ale nijak intenzivně jsem ho nehledala.
Sexualita mezi lidmi je základní esencí života i vztahu jako takového. Kvůli uspokojení našich potřeb jsme ochotni riskovat a bojovat. Dává nám ale i prostor stát se empatičtějšími a citlivějšími. Energie proudící mezi partnery může být harmonizující, povznášející, ale i ničivá. Co dělat, když je intimní život páru narušen nebo nikdy nefungoval tak, aby byli oba spokojeni?
Většina z nás touží po klidu a bezpečí, kdy s partnerem vytvoříme domov, bezpečné místo, kam se budeme rádi vracet a společně vychovávat děti. Chceme ale i jiné, niterní naplnění našich potřeb-prožívat radost ze vzájemné blízkosti. Chceme partnerovi rozumět a věřit. Toužíme po vnitřním naplnění a společném sdílení. Realita je taková, že mnoho lidí cítí ve vztahu nepochopeni a přestože partnera mají, cítí se osamoceni.